Oscarová Černá labuť si popletla žánry

Kdyby režisér Darren Aronofsky točil sci-fi, ani bych se nepozastavoval nad botami, které ve filmu nasekal. Jenže on prý natočil psychologické drama. Zřejmě nejhorší, jaké jsem kdy viděl.

Moje chyba. Původně jsem chtěl vidět 127 hodin, jenže včera večer už ho nehráli, tak jsem se rozhodl pro Černou labuť, o které se teď před udělováním Oscarů taky hodně mluví. Po včerejší návštěvě kina vůbec nechápu proč.

Kdybych si řádně přečetl nejdřív recenze, dozvěděl bych se, že Černá labuť není výjimečná, výjimečná je jenom Natalie Portmanová. Jenže kdo z nás věří recenzím, že?

Dneska ale nerozumím, proč je kolem toho filmu takový humbuk – naposledy sklízel trofeje na festivalu nezávislých filmů. Haha. To se porotci v Santa Monice vyznamenali: asi hodnotili nezávislost filmu na zdravém rozumu.

Měl jsem jít do kina raději dneska na těch 127 hodin. Černá labuť stojí za vidění jenom v případě, že jste vyznavačem laciných pornofilmů. Tam o děj moc nejde, a jak píše František Fuka: "Portmanka spoře oděná, Portmanka masturbující a Portmanka vylízávaná v rozkroku Kunou" za vidění stojí.

Trochu málo na Oscara, nemyslíte?

Aronofskému nejvíc vyčítám, že jeho film nemá hlavu ani patu. Kdyby totiž natočil sci-fi, nikomu by nevadilo, že z ničeho nic na planetu přistanou obyvatelé Alfa Centauri, mluví česky a jednoduchým trikem odstraní následky globálního oteplování na planetě Zemi. Ve sci-fi žánru je dovoleno všechno.

V jeho filmu ale nesporně nadaná tanečnice nemá na to, aby zvládla roli zlé černé labutě, ale zřejmě nezkušený šéf baletu se rozhodne pro zajímavý marketingový trik. Dá jí dvojroli, hlavní hrdinka se z nečekaného štěstí zhroutí a promění se ve vraždící slepici. Doslova – z původně nevinné vyrážky Portmance začně růst černé labutí peří.

Lidská psychika je schopná všeho, ale co je moc, toho je příliš. A i když chápu, co asi chtěli tvůrci filmu říct, myslím, že pár oslích můstků by si snímek zasloužil. Není mi vlastně úplně jasné, jestli hrdinka neunesla přehnanou výchovu své ambiciózní matky, tíhu nečekaně nabyté životní role, nebo snad se tak vášnivě zamilovala do šéfa baletu?

Rozhodně slibné, i když neoriginální téma režisér Aronofsky zazdil. Zatímco komunita čsfd.cz nadšeně aplauduje a hodnotí film 86 procenty, mě stačily k hodnocení průměrné tři hvězdičky.

Teď už budu napjatě čekat, až dnes v noci budou ohlašovat "and the winner is..." Doufám, že v L. A. neskočí na lep nějakému slaboduchému "nezávislému" béčkovému filmu.