Muži, kteří nenávidí ženy už dávno porazili Ameriku

Män som hatar kvinnor. Už jen z té věty mrazí. A stejně mrazivě působí i filmová verze současného superbestselleru Stiega Larssona. Jen stěží si představíte, že by v Hollywoodu dokázali natočit něco lepšího.

Přiznám se, že jsem Larssonovu knihu Muži, kteří nenávidí ženy zatím nestačil přečíst. O to víc jsem byl zvědavý na stejnojmenný film režiséra Nielse Ardena Opleva. Jak to tak bývá, skalní fanoušci z řad čtenářů tvrdí, že kniha je lepší, než film. U mě většinou platí, že víc se mi líbí, co jsem viděl nebo četl první.

V tomhle případě to platí víc než dvojnásob! Jak jen by někdo jiný než Skandinávec mohl tak bravurně vykreslit skandinávsky temný příběh? On se na to sice David Fincher chystá, ale tentokrát pochybuju, že jeho film bude výrazně lepší, než švédský originál. Už v kině jsem nad filmem často přemýšlel: nezkrátili by tohle v Hollywoodu? Nejsou pro Američany tyhle dialogy moc ukecané? Není to moc nudné?

Myslím, že víc než trefně to na serveru čsfd.cz popisuje nick verbal111:

Nějaký Američan se na fóru imdb ptá: "Wow, takový skvělý thriller, jakto, že jsme to nenatočili my?" A já na to (dí verbal111) na čsfd: "To proto, že nějaká evropská 'tupá' kniha není pro váš zdegenerovaný, zkomercializovaný národ kúl inaf. Zaplaťpánbůh, že jste to nezprasili! Kdyby jste to natočili vy, hlavní hrdina by byl černoch s traumatem z dětství v ghetu, Lisbeth by byla emancipovaná, heterosexuální židovka se smyslem pro tradiční rodinné hodnoty, vrah by byl hlavou mezinárodního teroristického spiknutí proti základům demokracie (a prezidentovi!), děj by se odehrával 4. července v reálném čase, někde v půlce a těsně před koncem by měl prezident (patrně James Cromwell nebo Morgan Freeman) srdcervoucí projev o odkazu otců zakladatelů a dobrých mužích, kteří v Iráku brání světový mír a závěrem bychom se dozvěděli, že všechny ty vraždy vlastně spáchali emzáci jako důsledek experimentů při únosech. Prostě vše naprosto věrně, jako v knižní předloze". Je fantastické, že jim to evropská provenience zase jednou natřela se vší parádou a pan Larsson si nemusí rvát vlasy, k čemu že to vlastně dal souhlas!

Tolik citace. Verbal111 sice možná úmyslně přehání, ale vlastně docela vystihuje problém současného Hollywoodu. Jako by se vyměnili role a soudruzi ze sovětských ateliérů se přestěhovali do země zaslíbené. Něco na tom je, americké filmy se často točí v kruhu stále stejných klišé.

Není pak divu, že i renomovaná kritička Mirka Spáčilová sklouzává kamsi mimo. Netuším vůbec, co ji vedlo ke srovnávání filmu se Šifrou mistra Leonarda. Že je to také bestseller? A detektivní? Není to trochu málo? Larsson, resp. Oplev, mají k americkému filmu opravdu daleko.

Nemá smysl prozrazovat, o čem příběh novináře Mikaela Blomkvista a hackerky Lisbeth Salanderové je. Pokud nevydržíte do kina, pomůže vám třeba rok stará recenze Kláry Kubíčkové na iDnesu. Rozhodně ale doporučuju do kina vyrazit, ten film za to stojí. Na čsfd.cz jsem mu dal pět hvězdiček z pěti, což většinou dělám jenom velmi, velmi vyjímečně.

Nechápu, že k nám film dorazil až letos v červenci, když jej ve Švédsku promítali už loni v lednu. Přitom kdejaký béčkový film made in USA u nás běží pomalu souběžně s americkou premiérou. Dobrou zprávou ale je, že Milénium dvojku i trojku uvidíme v českých kinech ještě letos: Dívku, která si hrála s ohněm už v září a třetí Dívku, která kopla do vosího hnízda ještě před Štědrým dnem.